top of page

MILAGRO, NÁŠ MASKOT

Dvouletá Milagro (neboli ve španělštině zázrak) je náš maskot, protože velmi dobře reprezentuje kauzu a problematiku galgů ve Španělsku. Narozena 16.4.2011 byla svým prvním majitelem začátkem roku 2013, tedy na konci lovecké sezóny, chladnokrevně přepsána na perreru Badajoz (což máme doloženo dokumenty), a tím de facto odsouzena k smrti, protože perrera má právo každého psa po 21 dnech usmrtit. V perreře jí objevili naši kolegové z refugia v Tomelloso, společně s několika dalšími galgy, a rozjeli záchrannou akci. Vyplacení galga z perrery a jeho následný převoz stojí za každého psa 100 – 150 Euro, a psů bylo celkem 5, což znamená hodně peněz. My jsme se tenkrát podílely a podařilo se nám vybrat 150Euro na záchranu jednoho galga, naše penízky nakonec šly právě na záchranu krásné Milagro. Milagro přijela do Čech koncem února 2013, byla napřed krátce v dočasu v Praze, ale její dočasná mamina musela pryč a tak zaskočila jiná dobrá duše, která jí nabídla střechu nad hlavou. Jenže ta dobrá duše, Alena, neodolala šarmu téhle krasavice a od začátku bylo jasné, že Milagro nepřijela do dočasu, ale domu…
Toto je blog, kde Vám bude Milagro psát, tak se nechme překvapit…. Jo a pro vysvětlení, ta Troubící mamina v prvním příspěvku jsem já (tedy Mon), měla jsem tenkrát nedoléčenou chřipku a kašlala jsem a smrkala jako mistr světa.

Jmenuji se Milagro.

 

Ale mamka na mě volá Mili, Milinko nebo Černoško, protože mám úplně černý čumáček. Už mi padají víčka, mamka ještě svítí lampičkou a ohnutá u stolku cvaká něco do velké svítící věci. Trochu se na ni nalepím, hezky hřeje. Bráška Beník odpočívá se sestřičkou Venuškou. Ach, jak mi je dobře. Mám plné bříško, dostávám samé dobroty, hraju si, kdy chci , a každý den dostanu kupu pohlazení. Když jsem hodná a pěkně poslouchám, mamka mě chválí, když se mi nechce poslouchat, lítám a štěkám, mamka se na mě mračí. A teď se taky mračí, ale ne na mě. Vrčí…a bere si takovou ošklivou věc na obličej, aby viděla.

bottom of page